Patnáctiletý švagr letos nastoupil na střední a dlouho si přál nějaký počítač. Prý ho nechce na hry, ale kvůli škole, znáte to. Ve sběrném dvoře jsem takový PC našel a dal se do díla. V seriálu budu renovovat starý PC a udělám z něj novější, moderní.
Na úvod se trochu ospravedlním: sběrné dvory obvykle s taškou neobcházím, byla to skutečně spíše náhoda 😉
Cílem předkládaného článku je ukázat, jak lze za minimální náklady renovovat starý počítač a získat solidně fungující stroj. Kromě technické stránky věci se zaměřím i na velmi podceňovanou oblast – nebezpečí spojené s ponecháním osobních dat na pevných discích.
Kdy se renovace starého PC vyplatí?
Nejdříve je vhodné položit si základní otázku: vyplatí se starý počítač vůbec renovovat? Záleží na tom, co od výsledného stroje očekáváte. Stručně zmíním tři typy možného využití:
Výkonné PC na vše
Chceme-li výkonný stroj pro střih videa, práci s grafikou, CADy, generování za pomoci umělé inteligence nebo herní počítač, který by zvládl nejnovější hry, pak je odpověď jednoznačná – opravit staré PC se nevyplatí. Zmiňované použití předpokládá aktuální software a jeho potřebám se zase přizpůsobují dané komponenty. Proto drobné vylepšení i ne zase tak starého počítače bude znamenat, že udržíte krok s novým softwarem do příští aktualizace, pololetí, jednoho či dvou let, ale pak budete zase stát před stejným problémem. K výše zmíněnému použití je třeba jednoznačně koupit nový počítač s co možná nejnovějšími součástkami.
Počítač na běžnou činnost
Chceme-li počítač na kancelářskou práci, surfování po internetu, přehrávání videí a nějaké další „běžné činnosti“ nezahrnující profesionální střih videa, generování AI či hraní nejnovějších her, pak rozhodně stojí za to zvážit možnost upgradu počítače. I dvacet let staré počítače se pro toto použití zdají být zcela vhodné, stačím jim jen pár drobných vylepšení. Právě tento typ použití se týká našeho článku.
Veterán dýchající nostalgií
Žádné PC není samo o sobě odsouzeno do křemíkového nebe. O tom ví své uživatelé internetové aukční síně Aukro, kde počítače a komponenty staré 30 a více let zkupují nostalgičtí nadšenci za horentní sumy, častokrát se blížící cenám nových počítačů. Máte-li tedy výrazně starý počítač, upgrade se bude týkat spíše přídavných funkcí, možností připojení k modernímu zobrazovacímu zařízení (monitoru), moderním rozhraním (USB, Bluetooth, atp) či různých emulací.
V článku se zaměřím výhradně na druhou možnost – budeme renovovat PC pro běžnou činnost.
Co je uvnitř?
Počítač ze sběrného dvora mě ihned zaujal parádní velkou skříní towerového typu (bigtower), která je i beze zbytku docela slušně použitelná i pro jakýkoliv nový PC a pohodlně se do něj vleze ATXová základní deska, byť v té současné je její menší verze (microATX).
Skříň starého PC
Přední lišta má výřez na CD-ROM mechaniku, což je dnes už spíše rarita (ale osobně to oceňuji), čtečku karet (pro níž platí totéž), 2 starší USB porty a jack konektory na sluchátka a mikrofon. Dostatečný základ na vše a pokud nejste jako já fanouškem svítících pásek ve skříni, je pro vás využitelná i kdykoliv do budoucna. Až si bude švagr chtít sestavit nový počítač, case mu může zůstat.
Nyní již k samotným komponentám, tam to tak slavné není:
- Základní deska: model H61M-P21 (MS-7680)
- Paměť: modul DDR3, Kingstone velikost 4 GB 1333 MHz
- Procesor: Intel Core i3-2100
- Integrovaná grafická karta
- HDD: 1 TB Western Digital WDC WD10EALX-009BA0, 7200ot
- Zdroj GreenPower 350 W
- Grafika integrovaná
Základní deska
Největším překvapením pro mě byl právě 1 TB harddisk WD, u toho se nyní trochu zastavím, a to ze zcela konkrétního důvodu.
Western Digital 1 TB disk
Co se starým harddiskem aneb Vaše data do koše nepatří
Nyní již ta slíbená varovná vložka. Pokud se zbavujete jakéhokoliv zařízení, které obsahuje paměťové médium – ať už jde o počítač, notebook, tablet, chytrý telefon, hodinky nebo třeba i starší digitální fotoaparát – nikdy tak nečiňte bez předchozího důkladného odstranění nebo znehodnocení datového úložiště.
Je až překvapivě běžné, že se ve sběrných dvorech, zastavárnách nebo na bazarech objevují zařízení, jejichž původní majitelé ani neprovedli základní formátování disku. V mnoha případech na něm zůstávají osobní fotografie, dokumenty, hesla, neodstraněné přístupy k e-mailům, firemním systémům a dalším citlivým údajům. V dnešní době, kdy díky AI nástrojům může být člověk snadno rozpoznán na fotce, propojen se svým profilem na sociálních sítích či jinde na internetu a následně vydírán, se takové lehkovážné chování může snadno vymstít.
Bohužel, i v případě zformátování disku, lze domněle smazaná data znovu vyvolat a dokáže to prakticky každý, viz můj starší návod jak obnovit smazaná data, jenž má sloužit k pomoci v případě nechtěné ztráty dat, nikoliv k jejich zneužití.
Trvale smazat data z úložiště lze například opakovaným přepisováním pomocí k tomu určeného softwaru (využívající např standard DoD 5220.22-M) jako je Eraser, opět přikládám návod, což ale výrazně sníží životnost úložiště a upřímně bych si ani tak nebyl jistý, že jsou data smazána. Pokud chcete mít naprostou jistotu, že se k Vašim datům nikdo nedostane, je třeba úložiště trvale fyzicky zlikvidovat. Možností je spousta, od navrtání a obdobného rozbíjení čipu, až po přepálení desky.
U zařízení, kde je paměť integrovaná (např. u telefonů, hodinek nebo tabletů), bohužel často není jiné cesty než se celého zařízení zbavit jako celku – a to způsobem, který zamezí jeho opětovnému použití.
Renovace
Paměť
4 GB paměti je pro dnešek již zcela nedostatečná kapacita. Jen operační systém s prohlížečem si berou tolik, že Vám na práci už prakticky žádná kapacita nezbyde – počítač se začne sekat. Minimum je dnes dvojnásobek, potřebujeme tedy alespoň 8 GB modul.
Tady jsem měl trochu štěstí, protože si často komponenty ze starých zařízení nechávám. Měl jsem tedy možnost nahradit původní 4 GB paměť dvojicí modulů 2x 4 GB od Kingstonu HyperX KHX1600C10D3/8G s rychlostí 1600 Mhz (deska zvládne ale jen 1333 Mhz). Podobné se v obchodech pohybují kolem 300 Kč za kus (4 GB), viz Aukro.
Procesor
Původní procesor Intel Core i3-2100 byl na socketu Intelu 1155, což jsem shodou okolností také měl u staršího počítače. Mohl jsem jej tedy opět nahradit, za o něco rychlejší Intel Core i5-2400. Žádná hitparáda to není, ale pro naše potřeby je dostatečný.
Harddisk
Tady asi nejpodstatnější změna, bez které se žádná inovace neobejde. K původnímu 1 TB disku od Western Digital, na kterém běžel systém Windows 7, je nutné přidat SSDčko a nahrát na něj systém, tam pak bude změna v rychlosti nejvíce poznat.
SSD disky šly s cenou velmi dolů, ty nejlevnější se nyní dají dostat za pár stovek. Nechtěl jsem přitom variantu 128 GB, což vzhledem k nabobtnání OS vlivem aktualizací dnes už nedostačuje, potřebovali jsme tedy 256 GB variantu. Nejlevnější jsme našli na Alze za 469 Kč.
Nové SSD
SSD disk je třeba ještě naformátovat a máme první část za sebou.
CD-ROM
Ještě malá zmínka k CD-ROM mechanice: v PC byla, ale odpojil jsem ji, abych mohl nový SSD disk dát napájet. Starší zdroj v PC nemá dostatek SATA napájecích konektorů, takže to byla jedna z možností. Pokud bych z nějakého důvodu chtěl CD-ROMku zapojit, stačí mi redukce z MOLEX, kterých má zdroj dost, do SATA, viz třeba na Alze za 75 Kč.
Nyní budeme muset upgradovat operační systém z již nepodporovaného Windows 7 na Windows 11. Protože jsou mezi námi i odpůrci Windows 11, ukážeme si v příštím díle ještě možnost upgradu z Windows 7 na Windows 10, a to přímo z disku, bez nutnosti nové čisté instalace či formátování disku. Ve třetím díle si pak ukážeme čistou instalaci Windows 11. Ty sice nepodporují starší základní desky, ale i to se dá snadno obejít.
Napsat komentář